PSPP – založení Profesního sdružení přechodných pěstounů
S rozšířením povědomí o PPPD – pěstounské péči na přechodnou dobu, se začaly ozývat hlasy, že by bylo dobré, aby někdo za přechodné pěstouny mluvil, prezentoval jejich práci i potřeby, které k péči o děti potřebují.
Prvním impulsem bylo, vytvořit takovou skupinu, která by byla slyšet a zasazovala se více o to, aby se postupně co nejméně dětí a následně žádné dítě neocitlo mimo rodinu.
Druhým impulsem bylo popularizovat a propagovat pěstounskou péči na přechodnou dobu a osobními příklady zvýšit informovanost veřejnosti o PPPD a pomoc tak s vyhledáváním dalších pěstounů na přechodnou dobu v ČR.
Každý pěstoun se za dobu své profese setká s mnoha lidmi, kteří mají minimální nebo žádnou velmi malou povědomost o institutu přechodné pěstounské péče. Z přechodných pěstounů se stávají propagátoři pěstounské péče, ukazují, jak tento institut funguje, jaké je jeho postavení v náhradní rodinná péči oproč by malé děti neměli být umisťovány do ústavů. V začátcích byla většina laické veřejnosti, jen z důvodu nedostatečné informovanosti a propagaci, proti pěstounům. Bylo mnoho otázek na konkrétní body, postupy, na každodenní kroky a postupem času došlo na uznání od laické veřejnosti. S tou odbornou to bylo těžší. Zaběhnuté stereotypy a postupy v myšlení některých politiků a odborníků se velmi pomalu mění. Většinou tito lidé nejsou nakloněni vědeckým poznatkům neurovědy, často lobují za věci, o kterých nemají dostatečný přehled a nepřemýšlejí o tom.
Třetím impulsem bylo usnadnit profesi přechodného pěstounství samotným pěstounům a mít možnost více ovlivňovat podmínky pro péči o svěřené děti.
Jde o vymezení kompetencí jednotlivých účastníků v procesu péče o ohrožené děti. OSPOD (odbor sociálně právní ochrany dětí) a konkrétní sociální pracovník, doprovázející organizace, soud, ti všichni by se měli snažit o vzájemnou kooperaci jejímž cílem je jednat v nejlepším zájmu dítěte a nalézt nejlepší řešení v řešení jeho příběhu. Aby se pěstoun cítil být všem složkám v NRP skutečným partnerem.
Pěstoun by měl v prvé řadě hlavně pečovat. Takže vytvořit takové podmínky, aby mohl naplňovat potřeby dítěte a mohl svoji práci vykonávat bezpečně a kvalitně, je základem. Podpůrné odborné služby, supervize, umožňovat setkání, sdílení a čerpání nových informací by mělo být standardem.
Na podzim roku 2018 se v Praze sešlo 10 statečných a založili sdružení – Profesní sdružení přechodných pěstounů – PSPP.
Co k tomu vedlo? Především tři základní důvody:
1. celková situace v péči o ohrožené děti a vše kolem NRP (náhradní rodinné péče)
2. možnost zasahovat, ovlivňovat navrhované změny, přinášet podněty ke změnám, dodávat těm, co návrhy připravují a těm co o tom rozhodují dostatek podkladů z „terénu“.
3. Zlepšit podmínky pěstounům a zajistit dostatek podpůrných služeb pro pěstouny a děti v jejich péči
